Františka Plamínková stále živá

„Mnoho lidí soudí, že jsem vyšla z Masaryka. Ne, nevyšla jsem z Masaryka. Vyšla jsem jaksi ze sebe. Ale vycházejíc ze sebe, sešla jsem se s Masarykem,“ pronesla Františka Plamínková u příležitosti svých šedesátin v roce 1935.

Pomáhala vytvářet obraz ženy jednadvacátého století. Viděla ji vzdělanější, vědomou si své lidské důstojnosti, vnitřně svobodnou, ekonomicky nezávislou, s vlastním sociálním statusem. Jako první vyslovila tezi, že stát má vytvořit podmínky, aby žena mohla povolání skloubit s rodinou, za podpory manžela, mateřských škol, pomocnic v domácnosti a technických pomůcek do kuchyně. K jejím úvahám o dělbě práce a ideálu moderní ženy a moderního muže dospíváme až v současnosti.