Historie plná omylů 

Dějiny ženského hnutí zůstaly padesát let (1939-1989) zakonzervované. Pokud se jeho aktivistky chtěly po druhé světové válce za sebou ohlížet, pak únor 1948 jejich plány zadusil. Časopisecký a knižní trh byl zavalen třídním bojem, nikoliv vědeckou a vzpomínkovou literaturou, která by vyzdvihla zásadní okamžiky a velká jména emancipačního úsilí žen na konci 19. a v první polovině 20. století. 

Zvonění sametové revoluce přivodilo pravý opak.  Do knihoven a archivů vtrhly univerzitní učitelky a posluchačky. Vyrojily se bakalářské, magisterské a dizertační práce, aby zúrodnily široký úhor nevědomosti. A z dosud zachovalých ženských časopisů, v listopadu 1989 ještě krásně vyžehlených, pilné včeličky nadělaly trhací kalendář. Chcete dnes v Národní knihovně bádat v Ženském listě,  Ženské radě, Ženském světě, Nové síle, Rozsévačce atd.? Najdete poznámku „poškozený fond – nelze půjčit,“  nebo dokonce „odpis.“